Dobrovolné dražby pro movité, nemovité věci a pohledávky jako forma zpeněžení

Dobrovolné dražby jako formu zpeněžení obvykle doporučujeme u aktiv, která sama o sobě svoji povahou budí zájem investorů a v rámci licitace je předpoklad výrazného navýšení prodejní ceny. Na přání klienta jsme ale připraveni realizovat prodej formou dobrovolné dražby u každého aktiva, kde to připouští zákon č. 26/2000 Sb., který zároveň přesně definuje pravidla pro dražebníka pro celý proces prodeje.

Základním dokumentem dražby je dražební vyhláška, fakticky nahrazující kupní smlouvu, která se v případě prodeje formou dražby neuzavírá.

Podmínkou pro účast v dražbě je složení dražební jistoty. Dražební jistota, kterou před zahájením dražby všichni zájemci o dražbu skládají indikuje jejich bonitu. Navíc je pro vydražitele složení dražební jistoty určitým donucovacím prostředkem, aby cenu dosaženou vydražením uhradil do předem stanovené doby. Pokud tak neučiní, jeho dražební jistota se použije k úhradě nákladů dražby a nákladů dražby opakované. Nejnižší podání obvykle doporučujeme stanovit na 60 až 80% hodnoty, která bude stanovena znaleckým posudkem, čímž dosáhneme většího zájmu potencionálních klientů, kteří pak pod větším psychologickým tlakem licitace mohou dosaženou kupní cenu značně zvýšit. Účelem nejnižšího podání je tedy přilákat co nejvíce zájemců a tím navýšit soutěživost kupujících.

Dražit je možné movité i nemovité věci, ale také pohledávky. Dražby jsou konány na základě návrhu vlastníka nebo oprávněné osoby s dražební věcí hospodařit.